Hod jednou kostkou je jednorázový efekt. Hod dvěma kostkami se dá již pojmout dvojím způsobem. Buď hodíme oběma kostkami najednou, pak jde též o jednorázový děj. Ale když hodníme nejprve jednou kostkou a pak druhou, máme před druhým hodem navíc určitou informaci (kolik ok padlo při prvním hodu), kterou můžeme zužitkovat.

Mnoho náhodných dějů se odehrává postupně, a tak často před dalším krokem máme k dispozici nějakou informaci z předchozího děje. Tato informace navíc za jistých okolností ovlivňuje pravděpodobnost výsledek následujícího kroku.

Například u počasí můžeme sledovat následující jevy: je krásně, prší, fouká vítr, mrzne, je mlha, atd. Pravděpodobnosti těchto jevů jsou nějaká čísla mezi nulou a jedničkou. Ale když budeme mít k dispozici meteorologický provaz, a budeme-li vědět, že nastal jev "provaz je tvrdý", čísla pravděpodobností se změní: jevu "je mlha" bude přiřazena nula (provaz je vidět), jevu "mrzne" přiřadíme jedničku (viz obrázek).

Jak máme podmíněnou pravděpodobnosti chápat a jaké má praktické použití třeba v medicíně, to vysvětlují následující stránky.